Přežije peněženka chytrý telefon?

článek
22/3/2019

Když v červenci 1987 porazil Australan Pat Cash ve finále Wimbledonu „našeho“ Ivana Lendla a získal tehdy svůj první a jediný grandslamový titul, vyšel druhý den bulvární SUN s titulkem „Cash is better than Czech“. Pro stručné zhodnocení výsledku jednoho z nejlepších finále wimbledonské historie použil novinář parafrázi z finančního světa (czech = cheque, mají shodnou výslovnost). Dal tak mimoděk i jasně najevo, že podle něj budou vždy lepší bankovky v hrsti než šeková knížka někde na střeše. Šeky v našem bankovnictví a zeměpisných šířkách sice nezakořenily, ale o 30 let později nás rozvoj digitálních plateb staví znovu před podobné dilema: „Přežije kožená portmonka tu digitální v chytrém telefonu?“

Zůstaňme ještě chvíli na britských ostrovech. Ty za loňský rok zaznamenaly meziroční nárůst bezkontaktních plateb o 64 procent! Hotovostní transakce v mezičase poklesly o 11 procent. V roce 2018 už více než 28 procent nákupů bylo provedeno bezkontaktně. Digitální mobilní platby dnes znamenají ohrožení nejen pro bankovky, ale i pro karetní transakce, které stále ještě činí více než 50 procent všech e-commerce nákupů v Británii.


Nejen britský příklad dokládá, že se docela rychle blížíme bodu zlomu. Dochází k výměně generací ve společnosti. Mileniálové se posunuli do produktivního věku a také generace Z se aspoň v online světě už pohybuje zcela samostatně a nezávisle. A to včetně online plateb. Mladí nesdílejí obavy svých rodičů z technologií ani ze sdílení informací a tak padají i mentální bariéry v adopci digitálních plateb.

Roli průkopníka na sebe vzal před lety PaypPal. Téhle „digitální peněžence“ trvalo jen v USA přes 20 let než se dostala na 3. místo v zákaznické preferenci plateb (Visa 43%, Mastercard 16%, PayPal 14% – 2018). Dneska PayPal zpracovává víc než 1,3 miliardy transakcí ročně pro 250 milionů klientů. A počet zákazníků dál roste každý rok o 10+ procent. Počet transakcí o 20+ procent.

Technologičtí giganti – Amazon, Apple, Google, Samsung – po letech přešlapování ve startovních blocích a několika ulitých startech, zdá se konečně vyrazili na trať. Díky svým tržním podílům i technologické penetraci mají všichni předpoklady dokonat platební mobilní revoluci – aspoň v naší části světa. Vždyť globální podíl operačního systému Android od Google je 74 procent. Podíl iOS od Apple je 23 procent. Z hlediska mobilních plateb mají dnes Apple 90 milionů uživatelů, Samsung a Amazon shodně 35 a Google Pay přibližně 30 milionů zákazníků.


První digitální liga se ale momentálně odehrává mimo evropské kolbiště. Trend a tempo udávají služby WeChat Pay (Tencent) s 600 a Ali Pay (Alibaba - Ant) se 400 miliony aktivních uživatelů. Celkový objem mobilních plateb v Číně přesáhl loni již 17 bilionů dolarů. V USA byl objem digitálních plateb kolem 70 milard USD. Proč? Kde se vzal ten obrovský rozdíl v zákaznickém chování během několika málo let?

Odpověď je – v našich hlavách! Zatímco řada Evropanů má stále problém zaplatit kusem plastu a většina Američanů si nedovede představit, že by se svých karet měli vzdát, Čínané a ostatní jihovýchodní Asiaté podobné zábrany nemají. Velmi rychle naskočili i na trend „mobile first“. Přes 20 procent Číňanů používá pro přístup na internet výhradně mobilní zařízení a z nich 68 procent už platí bez problémů digitálně. Ve Spojených státech naproti tomu pouhých 5 procent uživatelů přistupuje k internetu výhradně přes mobil a jen 15 procent z nich je ochotno telefonem i platit.

Čína je dnes leadrem globálního ecommerce. Přes 40 procent celosvětové online hodnoty se generuje na čínském trhu. Těžko uvěřit, že před 10 lety to bylo pouhé 1 procento! Čínští spotřebitelé preferují rychlost, pohodlí před strachem z bezpečnosti a nemají strach z narušení soukromí. Možná je to ovlivněno i tím, že žijí ve společnosti, kde vnímání a respekt k soukromí je výrazně odlišný od toho našeho. Citlivost na online reklamu v Číně je také zajímavý fenomén – 31 procent Číňanů bez váhání klikne na pro ně relevantní reklamní banner, zatímco v Evropě a USA je to pouze 16 procent spotřebitelů.

Ještě přidám jednu osobní zkušenost z Indie. Během pobytu v Rajastanu v listopadu 2016 zrušila indická vláda ze dne na den bankovky v nominální hodnotě 500 a 1000 rupií. V nich se tehdy nacházelo 86 procent veškeré indické hotovosti. Dovedete si představit jaký kolaps tato demonetizace způsobila v zajištění běžných denních potřeb po celém indické poloostrově v následujících týdnech? Za sebe dnes mohu s úsměvem říct, že mi týdenní hladovka docela prospěla.

Velmi se spekulovalo o motivaci premiéra Modiho. Že by tím chtěl oslabit šedou ekonomiku a korupci? Částečně asi ano, protože se odhaduje, že podíl šedé ekonomiky na HDP činil v Indii přes 80 procent. Navíc 9 z 10 Indů dostávalo výplatu v hotovosti. S odstupem času se ale hlavním cílem zdá být nastartování digitálních reforem ve společnosti. Nedostatek hotovosti po několik měsíců přiměl mnohé indické obchodníky k vyzkoušení nových metod plateb a nastartoval boom digitalizace. Z počáteční nuly se během dvou let vyšplhal počet uživatelů mobilních plateb přes 100 milionů! Trochu drastická cesta, ale v některých částech světa zdá se funguje.

I v Evropě jsou však země, které mají k bezhotovostní společnosti velmi silně nakročeno. Například ve Švédsku v roce 2018 činil podíl hodnoty hotovostních transakcí již jen 2 procenta a v roce 2020 se odhaduje už jen na 0,5 procenta. To prakticky znamená, že mince a bankovky defacto zmizí z oběhu. Výhody v podobě jednoduchosti, pohodlnosti budou na druhé straně vyváženy obavami o ztrátu soukromí, z vysoké technologické závislosti, z rizika kolapsu v případě výpadku infrastruktury a také z lidské slabosti více a bezmyšlenkovitě utrácet. Vždyť zaplatit mobilem je přece tak snadné! Nemusím sahat do peněženky, rozměňovat, počítat, vracet, hlídat, mýt si ruce a kdo ví co ještě. Čas na rozmyšlení spontánního nákupu se s mobilní platbou ztrácí. A tím roste i riziko zadlužení.

Ochota experimentovat, zkoušet nové věci sice není v Česku taková jako v Číně, ale přesto je výrazně větší než třeba v okolním Rakousku a Německu. Dokladem budiž i naše průkopnictví v bezkontaktních platebních kartách. Ty jsme zavedli v roce 2011 (jako první Citibanka a Česká spořitelna) a během 3 let jsme již patřili mezi top 5 zemí evropské unie. Na špičce se držíme stále. Mimochodem i u bezkontaktních karet měla jednoduchost zásadní vliv na dramatické snížení průměrné placené částky. Dnes se už nikdo nediví, když si kartou nebo mobilem pípneme klidně i suchou housku.

V listopadu 2017 začaly první 4 čeké banky nabízet službu Google Pay. Rok a půl bezproblémový provoz této služby nezpůsobil takový mediální humbuk jako nyní v únoru 2019 spuštění konkurenční služby Apple Pay. Tu nabízí 7 bank a některé další nebankovní společnosti jako Edenred, Twisto. A to i přesto, že poměr uživatelů Android versus iOS v české populaci odpovídá víceméně globálnímu poměru (75:23). Jsem přesvědčen, že letošní rok bude průlomový z hlediska rozšíření povědomí o digitálních platbách, ztráty mentálních zábran a infrastrukturní připravenosti pro akceptaci digitálních plateb.


Cesta k bezhotovostní společnosti je čím dál víc otevřená. Pro ty, co jí nefandí, nebude snadné se jí vyhýbat. Naproti ní půjdou nové technologie, státní zájmy, preference většiny spotřebitelů (pohodlnost a jednoduchost). Brzy se objeví případy, kdy nebude možné ve fyzickém prostoru někde již zaplatit hotově. Dnes je to zatím naopak. Bude probíhat intenzivní společenská debata, diskutovány budou právní souvislosti a dopady. Státy budou trend podporovat, protože budou poháněny vidinou lepší kontroly, dostupností zajímavých dat a omezením šedé ekonomiky. Budeme se posouvat v sevření obav (aby nám Čína a někteří další příliš neutekli, aby neunikly citlivá data, aby neselhala infrastruktura) a naděje (všechno dostupné, tady a teď, na jeden klik, bez omezení). Co všechno získáme a co všechno ztratíme, naznačí už doba blízká. Na odložené portmonky ve spodních šuplících brzy začne sedat prach...

Petr Beneš

Business Consultant, Startup Mentor & Coach, Technoptimist

Dále v 6D Stage

ZOBRAZIT VŠE