Pavel Kysilka, 9. KVĚTNA 2017

Mnozí experti a investoři vidí blízkou budoucnost bankovnictví černě. Několik bank však vzalo svoje přežití v digitálním věku vážně, a spustilo rozsáhlý transformační program postavený na agresivní strategii adopce nejmodernějších technologií. Nejnověji i americká jednička JPMorgan.

Co a kdo dnes banky ohrožuje

Ze statistiky a analýzy článků v médiích z celého světa na téma budoucnosti bankovnictví v digitálním věku se dá učinit jeden závěr: skeptiků a pesimistů přibývá. A jejich podíl roste nejen mezi analytiky, ale i v komunitě investorů. A ta je pro sektor bank životně důležitá. Co jsou hlavní zdroje rostoucí nevíry v budoucnost oboru, který po staletí prosperoval a vůči ostatním odvětvím, domácnostem i vladám vystupoval z imperiální pozice?

Je jich více, ale mají jeden společný jmenovatel: technologické a s nimi spjaté podnikatelské modelové trendy spojené s digitální revolucí. Ty jdou téměř proti všemu, co banky dělalo bankami.

Platební funkce, jednu z dřívějších domén bank – dnes už nabízí kdekdo. Jednoduše, digitálně, v mobilu. Populární splátkový prodej začal vytlačovat bankovní úvěrování už před časem. Ale daleko větší hrozba přichází z jiné strany. Velké technologické společnosti typu Amazon, Google, Facebook už nějaký čas učí své systémy umělé inteligence počítat z přebohatých dat, které o nás mají, náš uvěrový scoring, tedy naši schopnost a ochotu splácet úvěr. Tím dobudou snad nejdůležitější zákop, který banky historicky obsadily a dosud drží: schopnost zvládat rizika masového poskytování úvěrů. A budou tedy umět dynamicky a v globálním rozměru úvěrovat a přebírat bankám klienty. Oproti tomu P2P úvěrování, tedy přímé poskytování půjček běžnými lidmi těm, kteří je na internetu zaujmou nějakým svým projektem, zůstane zřejmě pouhým trpasličím doplňkem úvěrového trhu.

Vážnou hrozbu ale představuje nově se vynořující fintech sektor – finančně technologické společností, které nám mohou nabídnout zajímavá, jednoduchá řešení pro náš život, a zatlačit banky do neviditelné role pouhých „výrobců“ běžných a komoditizovaných finančních produktů a služeb. Ty nám fintechy porovnají mezi sebou, vyberou, poskládají je do komplexnějších řešení, a přes digitální aplikace nám je dodají a prodají. Banky tak přijdou o přímý vztah s klienty, o jejich loajalitu, data a zajímavou marži. Evropská regulace tento trend podporuje, a ukládá bankám otevřít fintechům přístup k datům těch klientů, kteří k tomu dají souhlas. Ale i spousta tradičních nefinančních oborů se už dnes učí podsouvat finančni služby pod nabídku svého vlastního zboží, a přivlastnit si tak vztah s klienty i tučnější marže. Dnes sociálni média, a zítra technologie jako virtuální realita, strojové učení a blockchain, vykazují velký potenciál tyto trendy exponenciálně posilovat.

Proč se banky neumí měnit dostatečně rychle

Zde se nabízí namitka, že toto vše mohou do svého repertoáru zahrnout i banky. To je pravda, ale je zde několik „ale“. Proti velkým technologickým společnostem disponují banky jen zlomkem jejich bohatství dat o klintech. To bankám – spolu s regulací, která je nerada pouští do jiných oborů – brání expandovat do byznysových oblastí, kam mohou bez překážek Facebook, Google a další. A ti mohou naopak relativně snadno napochodovat na tradični území bank.

Další bariérou přijímání nových trendů jsou pro banky jejich stávající produkty, služby a zděděné IT podloží, na kterém vše provozují. Jejich produkty a služby a s nimi spjaté prodejní, schvalovací a zpracovatelské procesy, které jsou zakódovány v systémech, nebyly vytvářeny pro digitální svět, nýbrž pro prostředí poradců a klientů na pobočkách. Jejich digitalizace nedává smysl, jsou pro svět našich mobilů a aplikací složité, neintuitivní, nezvládnutelné. Musejí být nově „napsány“ pro digitální svět. A v tom mají nové digitální banky a fintechy výhodu a náskok.

Ještě větší prekážkou adaptability bank na moderní technologické a modelové trendy je metastázující regulace, která je pro banky kapacitní, technickou, finanční a expertní koulí na noze. Ale daleko největšího nepřítele, jako vždy, najdeme uvnitř jejich hradeb. Je jím zakořeněná kultura bank, jejichž úspěch vždy stál a padal na schopnosti řídit rizika a využívat finanční převahu a sílu, nikoliv dynamicky, pružně a odvážně experimentovat a aplikovat nové technologie a modely. A konečně, přes klesající marže a výnosnost kapitálu, banky stále vydělávají. Drtivá většina jejich akcionářů proto stále dává přednost dividendám, byť klesajícím, před rizikovymi inovacemi a experimenty. Uplatňují tak strategii držet se investice, dokud něco nese, a věřit, že budou umět včas vyskočit, a nechat věc vlastnímu osudu.

JPMorgan mezi bílými vránami

Řada bank se ale naprosto nesmiřuje s tím, že by měly do byznysovych učebnic napsat další příběh a la Kodak nebo Nokia. Před časem jsme psali o masivních investicích několika nadnárodnich i lokálních bank do sytémů robotické umělé inteligence – strojového učení. To nahradí rutinní počítačové operace tisíců klientských a administrativních bankéřů, jimž umožní posun do klientsky i procesně přínosnějších tvůrčích, servisnich, plánovacích a inovativních rolí. Na podzim jsme zaznamenali fascinující nasazení technologie blockchain americkou bankou Wells Fargo a australskou Commonwealth na plně automatizované a zabezpečené zprocesování složité zahraničně obchodní operace. Zmínili jsme i nasazení blockchainu a umělé inteligence v některých finančnich institucích, kde nahradí rutinnější část práce celého managementu a právníků.

S jedním z nejmohutnějších a nejkomplexnějších programů transformace pro digitální věk přichází nyní největší americká banka JPMorgan Chase & Co. Její manažeři mluví o nutnosti i příležitosti „agresivní honby po nových technologiích“. Program má technologický rozpočet téměř 10 miliard dolarů a našli jsme v něm 8 pilířů:

1. Banka vyvinula a spustila program umělé inteligence COIN (Contract Intelligence), který kontroluje smluvní dokumentaci a to ve vteřinách, bez chyb a „nároků na dovolenou“. COIN nahradí 360 000 hodin práce pravníků a úvěrových pracovníků, kteří museli dřive ručně a s velkou chybovostí zpracovat 12 000 velkoobchodních kontraktů ročně. COIN bude rozšiřovat svůj zaběr na právní dokumenty dalších a dalších bankovní operací a obchodů. Jde o oblasti, kde bude moci využít své schopnosti učit se z analýzy dat a nalézání opakujících se vzorců a vztahů. Další z takových oblastí může byt překvapivě i interpretace a implementace bankovní regulace či analýza firemni komunikace.

2. Banka postavila technologický HUB pro týmy, které pracují s velkými daty, robotikou a cloudovou infrastrukturou s cílem nalezení nových obchodních příležitostí a výnosů a redukce nákladů a rizik.

3. Banka odstartovala projekt automatizace rutinních činností a vytvoření nových digitálních nástrojů pro poradce a klienty.

4. Banka se zbaví obrovské nadbytečnosti ve svých IT systémech, která do značné míry vznikla jako důsledek řady (úspěšných) fůzí a akvizic.

5. Banka vytvořila svůj vlastní cloud nazvaný Gaia inspirovaný Applem a Facebookem. Strojové učení a práce s velkými daty tak získaly domovskou platformu, která jim dává nelimitovanou kapacitu uspokující velký hlad po značné zpracovatelské síle. Systém už nyní umožňuje automatizovat kódování, zefektivňuje praci 20 000 vývojářů a generuje značné úspory. V případě potřeby si banka sahá i na cloudové kapacity Amazonu, Microsoftu a IBM. Naopak některé své vlastní cloudové technologie banka zpřístupní svým firemním klientům. Ti tak budou mít přímý přístup k bilancím, tržním analýzám a nástrojům tradingu, což odlehčí bankovním poradcům od rutinních klientských transakcí a informací.

6. Banka vytvořila a spustila softwarový robot, který zvládá rutinní operace jako přidělování přístupů do systémů, odpovidání IT dotazů a nastavování hesel. Jen přístupových požadavků vyřídí bot 1,7 milionů ročně, a ušetří tak praci 140 administrátorů.

7. Banka systematicky sleduje 2000 sartupů a technologických firem, z nichž 100 je v pilotním programu pro začlenéní do partnerského ekosystému. Napřiklad systém strojového učení banky je dílem softwarové firmy Cloudera, jejíž existenci JPMorgan zaznamenala už v roce 2009.

8. Banka získala cenné zkušenosti i s implementací decentralizovaných účetních systémů na bázi technologie blockchainu, i když na hmatatelné benefity těchto projektů a zkušeností si bude ještě muset počkat.

9. Banka vyvinula a spustila program X – connect, který analyzuje mailovou komunikaci s cílem pomoct zaměstnancům nalézt kolegy, kteří mají jakoukoliv vazbu na potenciální novou obchodní příležitost, a mohou „otevřít dveře“ k její realizaci.

Lídři s podporou zaměstnanců?

Přesto, že JPMorgan prošla finanční krizí jako vítěz, vedení považuje velkorysé investice do technologií za naprostou nutnost, aby mohla banka i nadále držet svoji pozici. Vedení zdůrazňuje, že taková ambice znamená být na čele i v inovacích, nikoliv se vyhýbat rizikům experimentování, a čekat, které inovace se na trhu osvědčí a které ne. Rozpočet banky na technologické inovace činí 9% jejích výnosů, což je dvojnásobek průměru americkeho bankovniho sektoru. Nové změnové iniciativy budou banku stát 33% celkového rozpočtu, a toto impozantní číslo se má v dalších letech zvýšit na 40%. K tomu maji napomoci i úspory z automatizace a odstraňování zastaralé technologie.

A překvapivé zjištění na závěr: z průzkumu mezi 3200 zaměstnanci amerických bank vyšlo, že nahrazování opakovaných a rutinních činností a pracovních pozic stroji považuje většina z nich za příležitost ke kariérnímu růstu, nikoliv za osobní hrozbu.

Další reporty